Snídaně v hotelu vybraném podle toho, že leží u nádraží a dá se přijet po jedenácté v noci byla nad očekávání. Švédský stůl, ještě půl hodiny před koncem snídaně stále s výběrem. A pak jsme vyrazili do ulic. Koupili jsme si pětidenní jízdenku na MHD a vystoupili u Akropolis. Neměli jsme jasný plán, a tak jsme se vydali jen tak, rovnou za nosem. Brzy se ukázalo, že Akropolis je 1.5. zavřená. Bloudili jsme tedy po okolí a objevili Filopappou, ruiny jiné památky. Vypadá to, že většina turistických cílů v Aténách jsou ruiny. Ale zase jsou pořádně staré, tak jim to asi promineme :-)
Postupně jsme se posunovali směr do parku Národní Zahrady, který jsme si vyhlédli. Ale všechno je tu trochu větší než v Petriti s 700 obyvateli, tak jsme nakonec cestou museli zařadit i oběd. Rozhodli jsme se, že máme chuť na asijskou polévku a nakonec jsme byli spokojeni s naším náhodným výběrem.
Cestou do parku jsme taky potkali střídání stráží, což většinou bývá zajímavý rituál. Zhodnotili jsme to, že stráž u Parlamentu měla dost prapodivné uniformy a ještě zvláštnější "taneček", rozhodně by se nedal nazvat mužným.
Pak jsme se rozhodli pro kafe a zákusek. Našli jsme čtyři kavárny vedle sebe a tak dlouho jsme váhali, až jsme náhodou vybrali velmi zajímavý podnik. Z ulice vypadal jako obyčejný bar, ale vzadu a v prvním patře se rozprostíral i na ploše domů napravo a nalevo a byl velmi zajímavě zařízený. Jednotlivé věci vypadaly, jako by majitel vykoupil vetešnictví, ale dohromady to bylo opravdu pěkné.
Já měla dneska nějak dost, a tak jsme se pak vydali směr hotel. Den jsme později večer zakončili vínem v hotelovém baru.
 |
| Průhled do Akropolis |
 |
| Akropolis zvenčí |
 |
| A výhledy na město z různých míst |
Žádné komentáře:
Okomentovat