RaK na cestách: 21.4.2019 Řecko

Už tradičně musím začít informací o našich v noci zmrzlých nosech. Na dnešek jsme ovšem vyzkoušeli další variantu skládání dek a tentokrát jsme nezmrzli! Jupí!
Dnešní ráno předpovídalo více či méně deštivo celý den. Půjčili jsme si proto auto a vyrazili na prozkoumávání vzdálenějšího okolí.
První zastávka byla přístav Molos. Nebylo tam vlastně nic zvláštního k vidění a my relativně rychle vyrazili do Lefkimmi. Lefkimmi je druhé největší město ostrova, což ale pořád neznamená, že je to zrovna velkoměsto. Takhle mimo sezónu a v neděli...nadmíru klidné městečko.
Začali jsme kávou a brownies v místní kavárně. Když přestal ten nejhorší déšť, vydali jsme se na procházku. Prošli jsme se po hlavní ulici a zas byli fascinováni, jak snad víc než polovina domů chátrá. Kdy se to stalo a proč? Nevypadá to, že je to záležitost pár posledních let. Od kostelíka na kopečku jsme se rozhlédli po okolí a vyrazili zpět.
I vzhledem k počasí jsme si odhlasovali, že je čas na oběd. Měli jsme na výběr ze dvou podniků a do poslední chvíle jsme si, i kvůli hodinovému čekání, nebyli jistí, jestli jsme zvolili správně. Ale kuřecí souvlaki i typické řecké sofrito bylo nakonec dobré a již klasicky, přistál nám i dezert - ovoce s kamdovaným kumquatem a ještě něčím, čehož jméno co servírka neuměla žádnou řečí :-) A my to nepoznali.
Z Lefkimmi jsme se vydali dál na jih, ale ukázalo se, že většina cest je spíš pro pěší (a všudypřítomné bahno po celodenním dešti to rozhodně neulehčovalo). Takže to byla spíš vyhlídková jízda. Po pár různých pokusech jsme našli pěknou oranžovou pláž, prošli se a zaházeli si placáky. Nakonec jsme to vzali ještě přes jezero Korission, které bylo spíš bahňák, ale možná i díky tomu je zřejmě domovem mnoha druhů ptáků.
Pak už jsme jen hledali otevřenou benzínku - my, co jsme zvyklí platit kartou rovnou u stojanu, neboli že pumpa nemá nikdy zavřeno.
U domácích jsme si ještě dali vínko a hurá nohy nahoru.