Snídani nemáme v Ioannině v ceně hotelu, takže jsme ráno vyrazili na obhlídku, jestli někdo takhle na Velikonoční pondělí otevřel kavárnu. Zadařilo se a den jsme začali croissantem s čokoládou a cappuccinem. Potom jsme se stavili na nádraží, koupili si jízdenku na zítra do Kalambaky a vrátili se na hotel pro výbavu na dnešní výpravu.
V plánu byl výlet na ostrov na místním jezeře a když jsme mrkli na hodinky a zjistili, že bychom možná mohli stihnout první příští loď, byli jsme najednou v mžiku vypravení. Loď jsme chytli, a tak jsme tentokrát bez prostojů vyrazili za dnešním cílem. Trochu nás překvapili zimní bundy našich spolucestujících, když my byli naboso a v krátkých svršcích a spodcích. Ale už bylo stejně pozdě. Určitě jsou to akorát děsní zmrzlíci :-)
Po vystoupení na ostrůvku bylo prvních 100 metrů nacpaných krámky a restauracemi a venku stáli odchytávači turistů. Hned jak se ulička rozdvojila, šli jsme tam, kam nešel dav. Brzy jsme se dostali k prvnímu ze sedmi klášterů na ostrově. Nahodili jsme svetry, dlouhou sukni jsem nafingovala šátkem a šli jsme nakouknout. Byl celkem malý, ale veškeré zdi a stropy uvnitř byly pomalovány! Byl moc hezký a bylo to překvapivé, protože ty dva kláštery (Vlacherna a Pontikonisi) na Korfu uvnitř nic moc k vidění neměli. Po chvilce dalšího procházení jsme se dostali na okružní cestu kolem ostrova a nakonec jsme ho pak obešli celý. Jak jsme šli podél jezera, připadala jsem si jak u českého rybníka, tyhle sladké vody jsou asi všechny cítit stejně. V jedné části bylo podél hodně rákosí a ozýval se odtamtud úplný koncert! To musel být ráj pro vodní ptactvo.
Pro oběd jsme se nakonec rozhodli na ostrově, všude tam měli jako specialitu úhoře, tak že to vyzkoušíme. Skoro nikdy si nedáváme stejné jídlo, ale dneska ano, oba jsme si říkali, že to zní dobře. Bohužel byl smažený, hrozně mastný, já navíc mezi strouhankou skoro ani nenašla rybu a ještě k tomu byly smažené hranolky. Takže jsem v podstatě obědvala ten rajčatovo-okurkový salát, co jsem si dneska konečně po několika dnech váhání objednala, a byl mimochodem výborný, zelenina zralá a domácí. Ráďa úhoře zvládl, ale taky si nepochutnal. Místní vínko bylo o poznání povedenější. Pak už jsme vyrazili pomalu na loď.
Zpátky v Ioannině jsme šli obhlédnout místní hrad, nebo spíš hradby, za kterými část města stojí. A já si dala na spravení chutě palačinku, ta nikdy nezklame :-) Nějak na mě padla únava (nebo sluníčko nebo bacil, uvidíme), takže jsme večer strávili na hotelu, balením a v poloze ležmo.
 |
| Plavba lodí na ostrov |
 |
| Jeden z klášterů |
 |
| Jezero Pamvotida |
 |
| Co dodat :-) |
 |
| Městské hradby Ioannina |
Žádné komentáře:
Okomentovat