Ráďa si svým proneseným hody, hody, doprovody vykoledoval ovocné pivo Radler, které tu vzhledem k všudypřítomným Němcům prodávají a my si ho taky pořídili do zásoby do ledničky.
Jinak byl dnešní den ve znamení vyčkávání odchodu na autobus, který nás měl vzít do hlavního města Korfu, které se jmenuje nápaditě Korfu. Řecky se teda jmenuje Kerkyra, ale to ten ostrov taky.
Sbalili jsme se, poseděli na balkoně, šli se projít a nakonec si u pana domácího Tonyho dali Gyros Pita a domácí růžové a vyrazili jsme 45 minut před odjezdem busu na zastávku vzdálenou 100 metrů. Prý tady člověk nikdy neví, kdy to sem tomu řidiči vyjde. Čekat na konečné, což nám přišlo nejjistější, nám Tony rozmluvil a opravdu, bus nás vyzvedl na naší zastávce a otočil to. Nechtěla jsem tomu věřit, ale vyplatilo se poslechnout domorodce.
Naložil nás jen trochu pozdě a my se spokojeně usadili, načež za 10 minut najednou všichni ven, počkejte tady na další bus, pojede tak za 5-10 minut. No, kdyby nás nevykopl s dalšími spolucestujícími Řeky, byli bychom asi z těch dvacet minut trvajících pěti minut trochu nervózní. Ale i další bus dorazil a my už se kodrcali směr "velkoměsto". Povedlo se nám nakonec i přesvědčit řidiče, aby nás vyhodil tam, kde potřebujeme, a ne na konečné. Ubytování jsme taky po chvíli našli, po něm i supermarket a dnešní večeři vyřešili místní velikonoční vánočkou, máslem a čerstvým řeckým jogurtem. K tomu jsme přibalili Retsinu - typické místní, většinou bílé víno, ochucené borovicovou pryskyřicí. A už koštujeme. No, nestěžujeme si :-)
 |
| Pohodaaa |
Uz se tesim na dalsi dny😂😂uzivejte
OdpovědětVymazat